A-Z Encyklopedie > K > 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24

Koření Koření se obvykle používá k vylepšení chutě a vůně pokrmů, někdy také k jejich konzervaci. V minulosti se též užívalo k léčení.
Kořenonožci Kořenonožci patří mezi říši zvanou prvoci. Jsou to jednoduché jednobuňěčné organismy.
Kořenov Kořenov je horská obec na Jablonecku ležící na rozhraní Jizerských hor a Krkonoš mezi středisky zimního sportu Harrachov a Desná v Jizerských horách. Velká část obce leží v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.
Kořenová zelenina Kořenová zelenina je zelenina (v nejširším slova smyslu i skupina rostlin) pěstovaná pro své podzemní části (tedy navzdory názvu nikoliv jen kořeny), které jsou využívané jako potrava či krmivo.
Kořenové kultury Kořenové kultury jsou kultury rostlinných explantátů, které jsou založeny z kořenových meristrémů. První pokusy v tomto směru pocházejí z 20.
Kořist (biologie) Kořist je v nejužším slova smyslu jedinec usmrcovaný a konzumovaný predátorem (dravcem). V širším slova smyslu se používá pro označení druhů, které se stávají kořistí predátorů.
Kos Kos je český název některých pěvců z rodu drozd (Turdus). Ačkoli se v češtině používá jako název rodový, představuje podrod Merula.
Kos černý Kos černý (Turdus merula) je pták žijící v celé Evropě a v jižní Asii, byl introdukován i do Austrálie a na Nový Zéland. Díky své přizpůsobivosti se adaptoval na život v blízkosti člověka a úspěšně žije a hnízdí i v těsném sousedství lidských sídel.
Kosa Kosa je zemědělský nástroj určený k ručnímu sekání travin a sklizně obilí. Má násadu (kosiště) dlouhou přibližně 170 cm s držadly.
Kosatec žlutý Kosatec žlutý (Iris pseudacorus L., 1753) je vytrvalá chráněná bylina z čeledi kosatcovitých.
Kosatka Pojem Kosatka je nejednoznačný a může mít následující významy:
Kosatka černá Kosatka černá (Pseudoorca crassidens) je jediným žijícím zástupcem rodu Pseudoorca. Je menší a méně známá než kosatka dravá, které se trochu podobá a od níž se odlišuje i tím, že se její výskyt soustředí zejména do tropických a subtropických oblastí (preference kosatky dravé je přesně opačná.
Kosatka dravá Kosatka dravá (Orcinus orca), známá také jako velryba zabiják, je největším zástupcem čeledi delfínovití. Je druhým nejrozšířenějším savcem na Zemi (po člověku), lze ji najít ve všech světových oceánech.
Kosice Kosice je obec v okrese Hradec Králové 6 km severovýchodně od Chlumce nad Cidlinou. V obci žije 334 stálých obyvatel.
Kosičky Kosičky jsou obec v Královéhradeckém kraji, asi 10 km jihovýchodně od města Nový Bydžov v okrese Hradec Králové. Mají 120 domů a asi 350 obyvatel; katastrální výměra činí 784 ha.
Kosinová věta V trigonometrii je kosinová věta důležité tvrzení o rovinných trojúhelnících.
Kosinus Kosinus je goniometrická funkce. V pravoúhlém trojúhelníku bývá definována jako poměr přilehlé odvěsny a přepony.
Kosmas Indikopleustés Kosmas Indikopleustés (doslova Indoplavec, rozumí se Mořeplavec po Indickém oceánu) byl alexandrijský kupec a později mnich Sinajského kláštera, který žil v 6. století a je autorem díla Christianiké topografia (Křesťanský místopis).
Kosmatka štítovitá Kosmatka štítovitá (Scutellinia scutellata (L.) Lambotte, 1887) je drobná nejedlá houba z čeledi ohnivkovitých.
Kosmická rychlost Kosmická rychlost je rychlost, potřebná k překonání gravitačního působení kosmického tělesa
Kosmická smlouva Smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných těles, zkráceně označovaná jako Kosmická smlouva, byla otevřena k podpisu 27. ledna 1967 u tří depozitárních vlád – Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu.
Kosmická sonda Kosmická sonda je umělé kosmické těleso bez lidské posádky vypuštěné k Měsíci nebo na únikovou dráhu ze zemského gravitačního pole. Úkolem těchto sond je výzkum vlastností prostoru, kterým prolétají, případně těles Sluneční soustavy, k nimž se přiblíží.
Kosmické havárie V následujícím seznamu je stručná charakteristika havárií s lidskými oběťmi.
Kosmické záření Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry. Jedná se především o protony (85 až 90 procent) a jádra hélia (9 až 14 procent).
Kosmický raketoplán Kosmický raketoplán je typ raketoplánu, u kterého alespoň část jeho dráhy probíhá kosmickým prostorem, Jedná se o atmosféricko-kosmické letadlo typu plošníku, které je na oběžnou dráhu vynášeno vlastními raketovými motory, případně posílenými pomocnými raketovými motory, nebo jehož stavební součástí je nosný raketový systém (nosná raketa). V kosmickém prostoru se pohybuje jako kosmická loď.
Kosmický týden Kosmický týden je prvek učení intertestamentárního židovství (okolo přelomu letopočtu) a raného křesťanství, v němž se udrželo u některých autorů až do středověku.
Kosmodrom Kosmodrom je místo se souborem pozemních zařízení, potřebných ke startu kosmických raket.
Kosmodrom Bajkonur Kosmodrom Bajkonur (rusky Космодром Байконур) je hlavní ruský kosmodrom, používaný od počátku kosmické éry. Jeho střed se nachází v bodě o zeměpisných souřadnicích 46°00' s.
Kosmogonie Kosmogonie (z řeckého kosmos - pořádek, vesmír a gignomai - rodím se) je nauka o vzniku světa. U pravěkých a starověkých národů bývá součástí mytologie.
Kosmologie Kosmologie (z řeckého κοσμολογία nauka o světě) je odvětvím, které se zabývá vesmírem jako celkem. Předmětem studia kosmologie je vznik, vývoj a budoucí osud vesmíru.
Kosmonaut Kosmonaut nebo též astronaut je člověk, který se dostal do vesmíru. Podle definice komitétu pro kosmický výzkum COSPAR se za kosmický let považuje let trvající nejméně jeden oběh kolem Země, nebo let kosmickým prostorem trvající nejméně 90 minut.
Kosmonautika Kosmonautika je oblast vědy a techniky, která se zabývá cestováním mimo zemskou atmosféru. Zahrnuje lety, technické řešení a teorii letu kosmických lodí, kosmických stanic, vesmírných sond nebo kosmických raketoplánů, které vzlétají nebo pouze přistávají jako letadlo.
Kosmonosy Kosmonosy je město ležící zhruba 50 km severně od Prahy, těsně sousedící s okresním městem Mladá Boleslav. Dominantními památkami města jsou renesanční zámek ze 16.
Kosmopolis Kosmopolis je debutové album zpěvačky Ilony Csákové.
Kosoř Obec Kosoř se nachází v okrese Praha-západ, kraj Středočeský.
Kosořice Obec Kosořice se nachází v okrese Mladá Boleslav, kraj Středočeský.
Kosořín Kosořín je obec v okrese Ústí nad Orlicí, nacházející se na jižním okraji města Choceň. Ke 3.
Kosov (okres Šumperk) Obec Kosov se nachází v okrese Šumperk, kraj Olomoucký.
Kosova Hora Obec Kosova Hora se nachází v okrese Příbram, kraj Středočeský.
Kosova lípa Kosova lípa je památný strom – lípa malolistá rostoucí v osadě Sedmákovice v obci Vysoká Srbská na pravém břehu potoka Brlenka. Cháněna je od roku 2002 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta
Kosovo Kosovo, (albánsky: , srbsky (), je autonomní oblast v jižním Srbsku; hlavním městem je Priština. Od roku 1999 je spravována OSN.
Koss Porta Pro Koss Porta Pro jsou asi nejznámější výrobek společnosti KOSS. Vzhledem k rozměrům akustického měniče a otevřenému systému vynikají naprosto unikátní kvalitou reprodukce.
Kossak Kossak může být příjmení následujících osobností:
Kost Kost (os) je tvrdá, mineralizovaná struktura sloužící jako mechanická ochrana vnitřních orgánů a opora těla, tvořící vnitřní kostru, na kterou se upínají svaly a šlachy.
Kostanajská oblast Kostanajská oblast (kazašsky Қостанай облысы, rusky Костанайская область) je oblast na severu Kazachstánu v povodí horního toku řeky Tobol. Byla založena v r 1936 v rámci Kazašské SSR pod jménem Kustanajská oblast.
Kostarická fotbalová reprezentace Kostarická fotbalová reprezentace reprezentuje Kostariku na mezinárodních fotbalových akcích, jako je mistrovství světa nebo Gold Cup.
Kostarická hymna Kostarickou hymnou je píseň Noble patria, tu hermosa bandera (Vznešená vlasti, tvá krásná vlajka). Hymna byla přijata v roce 1853.
Kostarika Kostarika je stát v Střední Americe. Jeho sousedy jsou Nikaragua, Panama.
Kostel Kostel (též chrám Páně) je sakrální stavba, která slouží křesťanům k bohoslužbě.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostelů zasvěcených nanebevzetí Panny Marie je více:
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Most) Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, je gotický chrám pocházející z počátku 16. století.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Sedlec) Chrám Nanebevzetí Panny Marie je gotický klášterní kostel katedrálního typu bývalého Cisterciáckého kláštera v Sedlci u Kutné Hory.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Tismice) Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Tismicích je vzácně zachovaná trojlodní románská bazilika z konce 12. století.
Kostel Narození Panny Marie Kostelů zasvěcených narození Panny Marie je více:
Kostel Narození Panny Marie (Trutnov) Počátky trutnovského hlavního kostela, který se nachází poblíž Krakonošova náměstí vedle někdejšího hradu (nyní muzea), spadají do období založení města. Pražský biskup Jan III.
Kostel Navštívení Panny Marie Kostelů zasvěcených navštívení Panny Marie je více:
Kostel Nejsvětější Trojice Kostelů zasvěcených Nejsvětější Trojici je více:
Kostel Nejsvětější Trojice (Andělská Hora) Poutní kostel Nejsvětější Trojice je unikátní kostel postavený v letech 1696–1702. Nachází se v obci Andělská hora na Karlovarsku a má tvar rovnoramenného trojúhelníka.
Kostel Nejsvětější Trojice (Fulnek) Římskokatolický farní kostel Nejsvětější Trojice ve Fulneku, po zámku hlavní dominanta města, patří k umělecky nejvýznamnějším barokním stavbám celé severovýchodní Moravy.
Kostel Nejsvětějšího srdce Páně Kostelů zasvěcených Nejsvětějšímu srdci Páně je více:
Kostel Panny Marie Královny Kostelů zasvěcených Panně Marii Královně je více:
Kostel Panny Marie Královny (Ostrava) Římskokatolický farní kostel Panny Marie Královny v Ostravě – Mariánských Horách je významnou novobarokní stavbou v tomto městě.
Kostel Panny Marie Pomocné Kostelů zasvěcených Panně Marii Pomocné je více:
Kostel Panny Marie Pomocné (Zlaté Hory) Poutní kostel Panny Marie Pomocné se nachází na úbočí Příčného vrchu (975 m) asi 4 km jižně od jádra města Zlaté Hory v okrese Jeseník.
Kostel Panny Marie Růžencové Kostelů zasvěcených Panně Marii Růžencové je více:
Kostel Povýšení svatého Kříže Kostelů zasvěcených Povýšení svatého Kříže je více:
Kostel Povýšení svatého Kříže (Praha, Žižkov) Kostel Povýšení svatého Kříže na Žižkově byl postaven v barokním slohu v letech 1717 až 1719 po morové epidemii, která zasáhla Prahu v letech 1713 až 1716 na místě novoměstského morového hřbitova. Za francouzské okupace Prahy v letech 1741 až 1742 zde bylo do šachtových hrobů pohřbeno přiližně 6 až 7 tisíc těl zemřelých francouzských vojáků.
Kostel Proměnění Páně (Výprachtice) Kostel Proměnění Páně stojí na vršku Tábor, ve středu obce Výprachtice u silnice na Bystřec.
Kostel svaté Anny (Pohled) Poutní kostel Svaté Anny se nalézá na kopci nad obcí Pohled asi 4 km východně od města Havlíčkův Brod nebo 6 km západně od města Přibyslav.
Kostel svaté Barbory Kostelů zasvěcených svaté Barboře je více:
Kostel svaté Kateřiny Kostelů zasvěcených svaté Kateřině je více:
Kostel svaté Máří Magdaleny Kostelů zasvěcených svaté Máří Magdaleně je více:
Kostel svaté Máří Magdaleny (Ledce) Na jižním okraji obce Ledce se nachází pozdně gotický kostelík Svaté Máří Magdaleny. Jedná se o jeden z mála pozoruhodně dochovaných kamenných kostelíků, jež se do dnešní doby dochovaly bez podstatných změn a přestaveb.
Kostel svatého Antonína z Padovy (Praha, Holešovice) Farní kostel sv. Antonína z Padovy v Praze-Holešovicích se nachází na Strossmayerově náměstí.
Kostel svatého Cyrila a Metoděje Kostelů zasvěcených svatému Cyrilu a Metoději je více:
Kostel svatého Cyrila a Metoděje (Olomouc) Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci je kostel v Olomouci-Hejčíně.
Kostel svatého Filipa a Jakuba Kostelů zasvěcených svatému Filipovi a Jakubovi je více:
Kostel svatého Filipa a Jakuba (Praha, Zlíchov) Kostel Svatého Filipa a Jakuba na pražském Zlíchově se nachází na nevysokém, ale strmém vápencovém návrší nad vltavským břehem v pražské čtvrti Zlíchov. Na protějším břehu Vltavy se asi 2 km severně nachází bájný Vyšehrad.
Kostel svatého Havla Kostelů zasvěcených svatému Havlovi je více:
Kostel svatého Havla (Štolmíř) Kostel svatého Havla ve středočeské obci Štolmíř je jednolodní barokní stavbou, která byla postavena mezi roky 1710-1750 zkušeným zednickým mistrem Kristiánem Minedim. Vstupní průčelí je rozčleněno pilastry, portálem, oknem a ukončeno volutovým štítem.
Kostel svatého Jakuba Kostelů zasvěcených svatému Jakubovi je více:
Kostel svatého Jakuba (Církvice) Románský kostel Svatého Jakuba se nachází v v osadě Jakub u Kutné hory - části obce Církvice asi 4 km východně od města Kutná Hora.
Kostel svatého Jakuba (Kutná Hora) Arciděkanský chrám svatého Jakuba je reprezentační gotický městský kostel ve městě Kutná Hora. Počátkem 14.
Kostel svatého Jakuba Většího Kostelů zasvěcených svatému Jakubu Většímu je více:
Kostel svatého Jakuba Většího (Praha, Staré Město) Kostel Sv. Jakuba Vyššího se nachází v Praze na Starém Městě.
Kostel svatého Klimenta (Praha, Holešovice) Kostel sv. Klimenta v Kostelní ulici v Praze 7 patří mezi nejstarší dochované pražské sakrální památky.
Kostel svatého Kříže Kostelů zasvěcených svatému Kříži je více:
Kostel svatého Kříže (Ronov nad Doubravou) Asi 1,5 km jižně od centra městečka Ronov nad Doubravou se nachází na výrazném ostrohu na pravém břehu řeky Doubravy hřbitovní kostel Svatého Kříže.
Kostel svatého Martina Kostelů zasvěcených svatému Martinovi je více:
Kostel svatého Martina (Jámy) První zprávy o kostele zasvěceném sv. Martinu jsou známé z roku 1672.
Kostel svatého Michala Kostelů zasvěcených svatému Michalu je více:
Kostel svatého Michala (Praha, Malá Strana) Kostel sv. Michala se dříve nacházel v jezuitské zahradě na místě dnešní Strakovy akademie v Praze.
Kostel svatého Mikuláše Kostelů zasvěcených svatému Mikuláši je více:
Kostel svatého Mikuláše (Čečovice) V obci Čečovice v okrese Domažlice se nalézá gotický Kostel svatého Mikuláše.
Kostel svatého Mikuláše (Potvorov) Kostel sv. Mikuláše v Potvorově je románský kostel s pozdějšími barokními dostavbami.
Kostel svatého Mořice Kostelů zasvěcených svatému Mořici je více:
Kostel svatého Petra a Pavla Kostelů zasvěcených svatému Petru a Pavlovi je více:
Kostel svatého Petra a Pavla (Dolany) Kostel sv. Petra a Pavla je zřícenina gotického kostela na místě zaniklé vsi Dolany na katastrálním území obce Hlince, 12 km východně od Kralovic, v nadmořské výšce 260 m.
Kostel svatého Petra a Pavla (Dolní Kounice) Kostel svatých Petra a Pavla je farní kostel dolnokounické farnosti stojící na východním okraji náměstí v Dolních Kounicích. Je dlouhý 45 metrů, široký 21 metrů a jeho věž měří 41,6 metrů.
Kostel svatého Petra a Pavla (Kralovice) Kostel svatého Petra a Pavla v Kralovicích je gotický, renesančně přestavený jednolodní farní kostel.

Informace jsou převzaty z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.

Texty jsou dostupné za podmínek GNU Free Documentation License

Encyklopédia (sk) Encyclopedia (en) Enzyklopädie (de)


cz cz